TJ Baník Lubná - TJ Sokol Vraný 2:2

Ze hřiště daleké Lubné si vezeme po infarktovém závěru pouze bod, kdy domácí srovnali stav zápasu až v poslední nastavené minutě.

Góly: Nerad, Havlovec.

Sestava: Izera - Novák, Kostovčík, Jaráb, Košťák - Klár (75. Rezek), Růžička (74. ŽK), Volf (42. Tajč), Nerad (75. Jeřábek) - Fedrhanc (K, 66. ŽK), Havlovec (90. Kotěra).

Připraveni: Adamus, Krampera, Shamin.

Do Lubné u Rakovníka byla cesta velice dlouhá a nekonečná. V místě dění nás přivítala šíleně hlasitá hudba jak někde na festivalu, avšak to, co se linulo z reproduktorů, byla asi největší hudební ostuda od časů pořadu DO-RE-MI. V titěrné šatně se nejprve musela převlékat základní sestava a poté lavička, jelikož se nás tam vešlo sotva deset. Trenér nabádal, abychom navázali na výborný výkon z druhého poločasu minulého zápasu a fotbalem se bavili. V sestavě proběhlo pár změn, které měly dopomoci právě k dobrému výkonu už od úvodních minut.

Realita ale byla opačná a my jsme celý první poločas působili naprosto bezzubě, zakřiknutě a odevzdaně. Nedařilo se nám vyplodit kloudnou akci nebo jednoduchou nahrávku a soupeř nás přehrával a především ubojovával. Nutno podotknout, že rozhodčí měli zdraví hráčů značně na háku a nechali (především domácí) hráče do sebe tvrdě zajíždět. Na naše četné námitky, že je tato hra za hranicí pravidel a jde o nohy, hlavní rozhodčí odpovídal výsměchem nebo arogantními poznámkami. To nic neměnilo na faktu, že náš výkon v první půli byl žalostný, čemuž nasadil korun inkasovaný gól ve 12. minutě z jediné šance domácích. Krajní hráč se dostal několikrát k odraženému míči, měl moře času na přesný centr a útočník Lubné zase ve vápně prostor si najít míč a hlavou jednoznačně zavěsit. K našemu štěstí jsme se dočkali vyrovnání chvíli před koncem, kdy jsme do vápna Novákem poslali náš jediný centr a Nerad mohl z malého vápna vyrovnat. Bohužel, surová hra si vybrala svou daň a po nevybírávém zákroku domácích byl nucen střídat Volf kvůli poraněnému ramenu. Další klíčový hráč a další zranění. 

Do druhé půle jsme vyběhli zpucováni s cílem urvat tento zápas na svou stranu. Z útoku do středu zálohy se stáhl kapitán Fedrhanc, Tajč vyběhl na místě podhrota a začali jsme valit na Lubnou jeden výpad za druhým. Naše hra se zlepšila a přišel dokonce i vedoucí gól, když Fedrhanc vyslal za obranu Havlovce, ten chladnokrevně obešel brankáře a vsítil gól na 2:1 pro naše barvy. Soupeř neměl jedinou střelu, jediný náznak šance a my měli možnost zápas ukončit dalším gólem. Své šance jsme však neproměnili, když tu největší na konci zápasu neproměnil Havlovec. V poslední nastavené minutě se domácí dostali nákopem na naši půlku, podařilo se jim odcentrovat a domácí hráč posledním dotykem vyrovnal stav na 2:2 a rozhodl, že si oba týmy do tabulky připíší bod.

Obrovské zklamání ztratit vyhraný zápas pomalu v poslední vteřině, ale je třeba říct, že jsme si o to koledovali sami. První poločas nebyl od nás vůbec dobrý, a pak, když máme šanci ukončit klání dalšími góly, tak selžeme. Není ale čas mít hlavy dole, v tomto týdnu kvalitně potrénujeme a v neděli se budeme snažit tuto remízu odčinit. Čeká nás další venkovní zápas a znovu na Rakovnicku, tentokrát v Roztokách. Roztoky u Rakovníku, ne u Prahy! 

Děkujeme všem fanuškům, kteří nás dorazili podpořit i sem. Moc si toho vážíme a příští zápas se revanšujeme zlepšeným výkonem.

#VranýKoně